Lví výprava na stradonické oppidum a za geocachingem
Celý týden krásně sněžilo a
tak jsme se 21. února vydali do přírody, abychom si užili trochu sněhu.
Naším cílem bylo stradonické oppidum, které nejen, že je blízko a snadno
dostupné, ale na jeho vrcholku se skrývá tzv. keška. Tato výprava totiž
byla naší první výpravou v rámci geocachingu.
Geocaching je mezinárodní koníček, kterého se účastní lidé z celého světa. V zásadě jde o to, že jsou v přírodě či ve městech poschovávané schránky (kešky), které obsahují zápisník a různé předměty na výměnu. Pozice kešky je zadaná na webu www.geocaching.org. Skupina či jedinec si z této stránky stáhne pozici kešky do GPS a pak se vypraví kešku hledat. Když ji najde, tak se zapíše do zápisníku ve schránce, může tam nechat nějaký předmět na památku a pak na internetu zadá, že kešku našel. Geocaching tedy spojuje moderní technologii jako je internet a GPSky s výlety do přírody a za dobrodružstvím spolu s hledáním pokladů.
Takže naše výprava začala na nučickém nádraží, kde jsme se ráno sešli v hojném počtu 4 vedoucích (Anti, Petr, Sára a Grizzly) a 8 Lvů (Eidam, Grimly, Robinson, Štepán, Topol, Adam, Dan a Fanda). Ve vlaku kluci dostali za úkol vyplnit šifru, která přibližovala místo kešky.
Xrf wr nfv 30 zrgeh cbq mncnqavz inyrz, cbq xberarz fgebzh cbebfgylz zrpurz, mnxelgn qerirz n xnzral.
Šifrovací klíč
A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z (písmeno nad čarou se rovná písmenu pod čarou a obráceně)
V Nižboře nás přivítala spousta sněhu nejen na zemi ale také padající z nebe. Cestou k oppidu jsme se tedy vyřádili pořádnou koulovačkou a stavěním sněhuláků. Ještě než jsme se vydali nahoru na kopec, tak jsme se posilnili pořádnou polévkou. Ovšem uvařit polévku v kotlíku na sněhu není žádná legrace, ale nám se to podařilo a do konce na první sirku. Vše ovšem záviselo na pečlivé přípravě. Já jsem s sebou měla suchou březovou kůru, kluci hledali po celém lese spadlé borovicové větve s jehličím, Petr vyhloubil ohniště a Grizzly připravil rošt na kotlík. Jedno škrtnutí a 10 minut pečlivé práce s větvičkami a měli jsme krásný oheň, nad kterým se v kotlíku vařila dobrá gulášová polévka (z pytlíku) vylepšená o špekáčky.
Po dobrém obědě a zahlazení ohniště jsme se vydali do kopce na hradiště a konečně za naším cílem – keškou. Vylézt na kopec po kluzkém sněhu bylo komplikované, stejně jako hledaní kešky ale nakonec jsme uspěli. Z objevu jsme se velmi radovali, schránku jsme si prohlédli, zapsali se do zápisníku, a pak jsme ji opět uložili na místo, pro další hledající. Po chvilce klouzání z kopce jsme se vydali přes hradiště směrem k Nižboru, abychom stihli vlak. Cesta domů byla poklidná, všichni jsme byli náležitě unavení, ale měli jsme dobrý pocit z krásného výletu ve sněhu a samozřejmě z nalezení naší první kešky.
Zapsala Anti
««« Předchozí text: Balvaňácké tvoření - mozaika
Následující text: Mise NATO 2009 aneb "Balvan za Balvanem" - POZVÁNKA »»»
Na úvodní stránku
