Víkendová výprava na Kubrychtovu boudu
V polovině května jsme
uskutečnili celostřediskovou výpravu, abychom před táborem trochu ztmelili
kolektiv a vyzkoušeli si alespoň na víkend život v přírodě. Jako
cílové místo jsme zvolili Kubrychtovu boudu, která leží mezi Karlštejnem
a Srbskem, nedaleko Bubovických vodopádů a je tudíž dobře dostupná hned
z několika míst.
Jelikož nás jelo téměř šedesát, rozhodli jsme se cestovat na boudu po družinách. Každá družina dostala podrobné instrukce kam dojet a jak jít. Někdo šel ze Svatého Jana pod Skalou, někdo z Bubovic, někdo z Karlštejna a ti nejmenší ze Srbska. Horší počasí jsme si ale nemohli vybrat. Drobně pršelo a byla poměrně zima. Cesta k boudě byla ze všech stran rozblácená, ale nakonec všichni došli v pořádku. Po vybalení věcí a po večeři následovalo skoro celonoční sušení bot a mokrých věcí, ale do rána bylo vše suché. Jelikož nás bylo opravdu hodně, dalo nám trochu práce se v chatě srovnat. Kluci spali v jednom z pokojů v podkroví a děvčata v druhém, trochu větším. Vedoucí se poskládali v jídelně nebo venku. První noc byla trochu rušnější, protože děti byly ještě plné dojmů z cesty a nového ubytování, ráno však všichni vyskočili a byli čilí. Druhý den už nepršelo, tak jsme mohli s klidem vyrazit na výlet. Cílem byl lom Amerika, kde jsme měli domluvenou prohlídku podzemí. Nejprve jsme absolvovali cestu štolou s výhledem do Malé Ameriky, prohlédli jsme si důlní stroj a mohli i zaklepat na zvonec a přivolat tak ducha štoly Hanse Hagena. I když odvážné Berušky třikrát zazvonily, duch se naštěstí neobjevil. Když jsme se dostali opět na denní světlo, mohli jsme se ještě jít podívat na Velkou Ameriku. Nakonec jedna skupina zamířila zpět k chatě a cestou hrála nejrůznější hry, zatímco druhá skupina se šla podívat do další štoly a na Velkou Ameriku. Na Kubrychtovku jsme nakonec dorazili téměř společně. Odpoledne jsme strávili opékáním buřtů, hraním, prohlídkou okolí. Nezapomněli jsme zajít k Bubovickým vodopádům, kde teď na jaře konečně tekla voda a prohlédli jsme si i blízkou jeskyni. Večer, po západu slunce si ještě jedna světluška, která nepojede na tábor, složila svůj Skautský slib. Sobotní noc byla o poznání klidnější. Děti byly unavené výletem a hlavně neposlušné Berušky, které první noc nejvíce zlobily a rušily se uložily ke spaní venku ve stanu. V neděli ráno nás čekal jeden velmi nepříjemný úkol, a sice sbalit si veškeré své věci. Úkol to byl celkem náročný. Ještě že většina dětí měla své věci podepsané, protože po sušení zbyla u kamen spousta oblečení, na které by si jejich majitelé ani nevzpomněli. Nakonec jsme však Kubrychtovu boudu zanechali prázdnou a pěkně uklizenou. Děti se ještě během dopoledne mohli zdokonalit v uzlování a něco si zahrát. Cestou do Srbska na vlak jsme si všichni koupili zmrzlinu, aby nám návrat domů rychleji utekl. Na nádraží do Nučic jsme dorazili všichni společně, trochu sice zmazaní od bláta, ale spokojení, že se nám i přes nepřízeň počasí výlet povedl.
Maky
««« Předchozí text: Čarodějdnice u klubovny
Následující text: Tiskové vyjádření Junáka k novele loterijního zákona »»»
Na úvodní stránku
