Výprava na Kolečko 2006
Tak jsme opět absolvovali naší oblíbenou podzimní
víkendovku!
Minulý rok jsme zavítali do podhradí Karlštejna, tentokrát padla volba na Křivoklát a sympatické sportovní středisko Kolečko, kde už jsme strávili nejeden příjemný víkend. Vlak nás dovezl až přímo pod hrad, odkud to je k našemu ubytování skutečně kousek a večer jsme strávili hlavně hrami v chatě. Zejména pro naše nejmladší členy, kterých se zúčastnilo opravdu hodně bylo všechno nové a překvapivé, takže je každá nová hra opravdu bavila. Sobotní ráno nás přivítalo mlhou a mžením, ale dobrá snídaně nás posilnila a připravila na příjemnou procházku. Zatímco starší a ostřílení skauti, skautky i oldskauti se vydali na procházku k vyhlídce pár kilometrů za Křivoklátem, mladší část se svými vedoucími se prošla kolem hradu. Na hradním náměstí nás příjemně překvapily opravdové filmové kulisy (středověké domky), které vypadaly neuvěřitelně skutečně. K obědu jsem si uvařili gulášovou polévku a po krátkém odpočinku se vrhli do víru dalších her. Starší absolvovali program připravený Grizzlym a Žerykem, vlčata s světlušky si zase hrály s Anti, Jíťou, Katkou a Ivankou. Následovala večeře v místní jídelně a zase večer plný společných her. V neděli ráno už jsme se museli vrhnout na balení a uklízení, ale i tak zbyla trocha času na další řádění venku v krásném podzimním dopoledni. A tak ač celý víkend většinou rozděleni na starší a mladší, jsme se společného dobrodružství přece jen dočkali a to při cestování vlakem domů. Do Berouna jsme ještě dojeli bez problémů, ale když jsme čekali na vlak do Rudné, zjistili jsme, že nejsme jediná větší skupina, která se na něj chystá… Když pak přijel jen jeden vagónek, připravovala se starší část vyrazit na autobus, ale kupodivu nás nakonec ochotný pan strojvedoucí do vlaku vzal všechny. A to se ještě na Vráži do vlaku nacpala další početná skupina dětí i s velkými batohy! Nezbývá než poděkovat tolerantním zaměstnancům drah, kteří i přes hrozící zpoždění nenechali nikoho z nás stát na peróně! Víkend v Kolečku se zdařil a doufáme, že příštích celostřediskových akcí se nás zúčastní ještě víc!
Autor textu: Iky
Od ANTI
Předposlední víkend jsme se rozhodli, že vyrazíme na víkendovou výpravu.
Naším cílem byl sportovní areál Kolečko v podhradí Křivoklátu. Celkem
nás jelo 39, což byl neskutečný počet, ale krásný.
Na Kolečko jsme dorazili v pátek na večer do skoro vyhřáté chaty, kterou nám předtápěl Grizzly. Po večeři jsme hráli hry jako Pepíčku pípni, aby se i mladší děti seznámily s již otřelými skauty.
Sobotní ráno bylo sice mlhavé a mírně deštivé, ale ani to nás neodradilo od procházky. Vedoucí a roveři vyrazili na větší výlet a malé Berušky a Lvíčata se svými vedoucími se šli projít na Křivoklát. Na hradě totiž čekal drak, kterého bylo potřeba ulovit. Avšak i po úpěnlivém stopování nám drak uletěl. Rozhodli jsme se, že odpoledne se o lov znovu pokusíme. Po obědě jsme byli v chatě a čekali jsme než přestane pršet. Vedoucí a roveři vyrazili za svými úkoly, které pro ně připravil Grizzly a Žeryk. Berušky a Lvíčata zůstali sice na chatě ale rozhodně se nenudili. Skládali jsme puzzle, nosili korálky čínskými hůlkami a hráli přehazovanou s balónkem. Odpoledne se již vyčasilo a tak náš lov draka byl znovu obnoven. Po zdolání strmého kopce, s menším odpočinkem na pár her, Anti přiběhla, že draka našla jak se schovává v lese. Cesta k němu byla velmi obtížná. Nejprve jsme šli poslepu přes les, pak jsme přecházeli po laně přes močál a teprve poté jsme mohli luky a šípy útočit na draka. Draka nakonec skolila Juditka, ale sladká odměna byla pro všechny. A pak už honem rychle na večeři.
Když se setmělo čekala nás ještě jedna hra a to Krvavý prst. Na louce Petr rozestavěl 4 svíčky a úkolem bylo svíčky zhasnout aniž by Petr slyšel či poznal kdo je zhasíná. Bylo to opravdu napínavé.
V neděli, tedy den odjezdu, bylo nádherně. Po tom co jsme si sbalili
věci, uklidili chatu a naobědvali se, jsme hráli na louce různé hry a
v zásadě se příjemně slunili. Ovšem cesta domů byla napínává. Což
o to do Berouna jsme se dostali bez potíží, ale z Berouna do Rudné jel
jenom jeden vagón, ve kterém již byla jedna skupina s batohy, s námi
přistoupila další. Připomínám, že nás bylo skoro 40 a jich asi 20 a na
Vráži ještě jedna. Musím přiznat, že strojvedoucí byl skvělý a
neuvěřitelně nám pomáhal, ovšem na nošení batohů přes hlavy lidí a
jejich rychlé vyhazování z vlaku, hned tak nezapomeneme.
Autor textu: Anti
Fotky: Anti a Iky
««« Předchozí text: Sázení stromků Vlašim - říjen 2006
Následující text: Brigáda v Jáchymově »»»
Na úvodní stránku
