Karneval 2006

„Andělští zástupci Mikuláše, dobrý den!“ ozvalo se z druhé strany telefonního sluchátka. „Dobrý den, tady skauti z Balvanu Rudná.“ představil se za nás za všechny náš vedoucí Bambas. „A co byste potřebovali?“ ptal se hlas patřící nějakému andělovi. „No… my bysme potřebovali… my… my chystáme na neděli 3. prosince u nás v Rudné besídku pro děti.

A byli bychom hrozně rádi, kdyby se i letos u nás zastavil Mikuláš.“ vykoktal Bambas ze sebe. „To je sice moc pěkné. Ale já si nejsem zcela jistý, zda náš drahý Mikuláš bude mít na vás čas. Víte, on musí v těchto dnech navštívit spóóustu dětí, které byly během roku móóóc hodné a zaslouží si od něj nadílku. Nestačilo by, kdybychom k vám poslali jenom čerty? Neříkejte, že tam nemáte žádné zlobivce?“ snažil se nás anděl z druhé stany přesvědčit. „To opravdu ne. Tohle je přeci akce pořádaná skauty. Již několik let. A vždycky si na nás Mikuláš našel čas. Prosím, ať se staví i letos. Přeci nemůžeme ty všechny děti, které přijdou zklamat.“ snažil se neúprosně Bambas. „No dobrá tedy. Co mi zbývá. Pošlu vám tam aspoň nějaké kolegy anděly. Ale slibte mi, že přijdou jenom hodné děti, které se dokážou bavit a vůbec celý ten karneval že bude mít nějaký užitek.“ kladl si anděl podmínky. „To je přeci samozřejmé. Ale my bychom stejnak rádi viděli i Mikuláše Vždyť náš karneval si musí Mikuláš pamatovat z loňska, říkal, že tolik hodných dětí pohromadě snad ještě nikdy nevidět a… a… ještě chválil to, že pomáháme i cizím, znevýhodněným dětem. Prostřednictvím sbírky Pomozte dětem. A v tom hodláme samozřejmě i letos pokračovat.“ připomínal Bambas. „Jo, jo. Jenže tohle říká každý, kdo nám sem volá. Ale když říkáte, že jste skauti a takhle pomáháte…Nóóó … a tak já se teda zeptám Mikuláše, jestli by se tam u vás společně s anděly i letos nestavil. Ale určitě k vám pošlu nějakého čerta. Víte, oni ti naši čerti jsou poslední dobou nějací přešlí. Prý za nimi nechce nikdo do pekla, prý ty dnešní děti vůbec nezlobí. Tomu se mi nechce věřit, že děti už nezlobí. Jen ať si to jdou pěkně zkontrolovat sami, co kdyby se tam přeci jenom někdo objevil… Takže se připravte a když se vám všechno podaří, tak by se měl navečer ukázat i Mikuláš. Souhlas?“ zeptal se nakonec anděl. „Mockrát děkujeme,“ oddychl si Bambas, „určitě náš karneval Mikuláše nezklame. Zatím na slyšenou!“ s radostí Bambas ukončil rozhovor.

Tak a tím nám začali přípravy. Návštěva samotného Mikuláše byla velká motivace pro to, abychom připravili opravdu kvalitní karneval. Takže ještě Bambas zavolal Kuřeti z Pomozte dětem, zda by nepomohlo. Kuře bez jakýkoliv řečí slíbilo, že nás určitě přijde podpořit. Ještě jsme vytvořili plakáty, rozvěsili je všude kolem a sezvali děti z okolí na náš karneval. Pak už nezbývalo nic jiného než vyzdobit sál, připravit si masky a těšit se na děti. A že jich přišlo opravdu hodně. A všechny byly hodné. Jenom škoda, že Sokolovna není nafukovací. Takhle totiž praskala ve švech. Děti skotačily do rytmů, soutěžily, smály se a my všichni jsme měli pocit, že se baví tak, jak po nás chtěl ten anděl, co měl zajistit příchod Mikuláše. Ale kdo ví? Třeba by to mohlo být lepší. Rozhodli jsme se ještě dortem obdarovat nejnápadnější masku, tou jsme zvolili trio Rumcajs, Manka a Cipísek. Pro ostatní si Jirka Javůrek alias Javor připravil parádní ohňovou show. A děti dál skotačily v sále. „Tak co,“ říkali jsme si, „přijde opravdu dneska ten Mikuláš, nebo ne?“. „Jestli přijde Mikuláš nevim, ale čerti se už motaj okolo.“ přiběhl kdosi s novinou. Jak řekl, tak se stalo a zanedlouho se v sále objevili čerti. Jenomže nebyli sami. Po chvíli je následovali i andělé a hlavně i samotný Mikuláš! A ještě s koši plnými odměn pro děti. Tak přeci jen se nám to ke spokojenosti všech podařilo! Vlastně ne tak docela. Čerti opět odešli s prázdnou. Někdy kolem šesté hodiny večer zvoní Bambasovi telefon. Nikdo jeho telefonátu nevěnuje zvláštní pozornost, až do chvíle, kdy k nám přistoupil a řekl, že mu volal Mikuláš. „A…?“ všichni jsme na něj upřeli zraky s očekáváním. „No, že prej super, byl moc spokojený. A děkuje i těm, co přispěli na Pomozte dětem. Říkal, že se celkem vybralo 5539,50kč. To je bezva. Když si vezmete, že jsme tu dneska měli 320 platících návštěvníků, přičemž z každé prodané vstupenky šlo na Kuře 10 korun, tak ten zbytek přispěli ti, co myslí i na druhé. A hlavně taky,“ napínal nás, „ hlavně mi samotný Mikuláš taky slíbil, že příští rok velice rád zase přijde!“

Autor textu: Alča Hábltová

Fotky: Mažír nebo IKY nebo oba

FOTOGALERIE

««« Předchozí text: Lvi v Prokopáku
Následující text: Přechod BRD 2006 »»»
Na úvodní stránku

0