Víkendová výprava ke Svatoštěpánskému rybníku

Pondělí 16. 05. 2016, 14.55 od Maky | Výpravy | 430x

obrazek V polovině května jsme opět uspořádali celostřediskovou víkendovou výpravu. Zvláště menší děti si mohly vyzkoušet, jak všechno zvládnou bez maminek a mohly se tak připravit na blížící se tábor.

Předpovědi počasí byly dost strašné, přesto s jedenácti dospělými vyrazilo na výpravu šedesát dětí. V pátek odpoledne jsme dorazili do chatového tábořiště u Svatoštěpánského rybníka a po rychlém zabydlení jsme se vrhli na první hry. Začaly jsme oblíbenými ocásky. Při této hře se děti snaží vytáhnout ocásek z krepáku ostatním hráčům, ale svůj musí chránit. Vítězí ten, komu ocásek zůstane až do konce hry. Je to běhavá rychlá hra, při které se děti určitě zahřály. Následovaly další podobné hry až do večeře. Družina orlů se zatím vrhla na čištění přeplněného ohniště. Během krátké chvíle to skvěle zvládly, takže si druhý den mohli trénovat vaření v kotlíku. V jídelně objevili kluci stůl na stolní tenis a od té chvíle byl skoro stále v permanenci. I když večeře byla výborná, většina dětí měla ještě potřebu doplnit energii ze zásob na baru. Ke konci našeho pobytu se množství brambůrků, kofol, sušenek a sladkých sprejů výrazně zmenšilo. Večerku jsme vyhlásili kolem desáté hodiny. Představy o tom, že děti potřebují devět až deset hodin spánku vzaly za své, když jsme od šesti od rána slyšeli kolem chatiček výskot, volání, běhání… Domluva stačila a nám bylo jasné, že dnes je musíme pořádně utahat, chceme-li se i my dobře vyspat. Sobotní ráno jsme začali rozcvičkou a po snídani se vrhli na dnešní program. Předpovědi se naštěstí příliš nepotvrdili, takže místo celodenního deště nás celé dopoledne hřálo sluníčko a odpoledne sice párkrát krátce sprchlo, ale rozhodně to nebylo nic, co by nás porazilo. Mohli jsme se klidně pustit do práce. Protože čtyři naše družiny postoupily do krajského kola Závodu vlčat a světlušek, pojali jsme program jako přípravu na tento závod. Děti si mohly vyzkoušet dosud neznámé šifry, znalost přírody, skautingu. Učily se, jak má být správně vybavené kolo, stavěly přístřešek, psaly dopis, zdolávaly lanovou dráhu… Úkolů bylo dost a postupně sbíraly body do celkového bodování. Družina Orlů tento den zasvětila výpravě po okolí. Po obědě a poledním klidu si vyzkoušely uzlování nebo správné chování na křižovatce. Nemohly jsme vynechat ani oblíbenou hru Na špiony, kterou si děti pamatovaly z loňska. Po táboře jsme rozvěsili symboly – kombinace čísel a písmen a děti je musely nenápadně opsat, aby si jich hlídači nevšimli. Kdo byl spatřen, musel se vrátit na základnu a udělat deset dřepů. S přibývajícím večerem se výrazně ochladilo, takže čas do večerky jsme trávili většinou v jídelně hraním deskových či jiných her. Orli si rozdělali v krásně uklizeném ohništi oheň, takže i u něj se mohl večer trávit. Noc byla krušná a téměř všem byla zima, vždyť jsme také k ránu naměřili necelé čtyři stupně. Před budíčkem dnes nezlobil nikdo, ale na rozcvičku vyběhli hned všichni, aby si rozhýbali ztuhlá těla. Sluníčko po ránu sice svítilo, ale moc tepla nevydávalo, takže opět přišly na řadu „hýbací“ hry. Nejprve to byl v lese boj o vlajky, pak na hřišti hra BU-KU-HU, evoluce, loupení šišek atd. Před obědem přišla konečně řada na vyhlášení výsledků celého snažení. Nejlépe si vedla starší část družiny Veverek. Každý dostal zaslouženou odměnu a vrhli jsme se na balení. Po obědě jsme se ještě hromadně vyfotili a protože zima a vítr nepolevovaly, všichni rychle naskákali do autobusu. I přes nepřízeň počasí si každý určitě z letošní výpravy odnáší spoustu zážitků a dojmů.

Maky