Liščí nocování v klubovně
Již několikátý rok spí družina Lišek na začátku skautského roku v klubovně. Bylo tomu tak i letos. Tentokrát jsme si vyzkoušely být vězni (samozřejmě, že nespravedlivě zavřenými) a pokoušely jsme se o útěk. Starší holky pro nás připravily na začátek malou noční bojovku na jejímž konci nás čekal pěkný balík peněz.
A právě on se stal příčinou našeho uvěznění. Po večeři alias vězeňské kaši jsme se rozhodly uniknout, ale nebylo to tak snadné. Únikovou hrou jsme se pomalu a postupně prokousávali ke klíči. Chtělo to logiku, důvtip i trochu šikovnosti, ale nakonec jsme se dostaly ke klíči a mohly vyběhnout. K naší smůle nás opět zakrátko pochytaly a pro tuto noc jsme se musely smířit se spánkem mimo domov. Podmínky ve vězení byly trochu drsnější a skoro vše se muselo dělat na povel. Na povel jíst, na povel čistit zuby, na povel se převléci do spacího. Protože jsme byly vzornými vězněni dostaly jsme na noc odměnu a podívaly se na film
Druhý den ráno nás čekala hromadná rozcvička na vězeňském dvorečku. Spousta povelů k pohybu. Dostaly jsme také svá osobní čísla, která jsme měla na hrudi. Než nás pustili na snídani musely jsme si zapamatovat všechny čísla druhých a zapsat si je na papír. Když máte po ránu hlad, jde to trochu z tuha, ale daly jsme to. Vězeňská snídaně byla o trochu lepší než večeře – jogurt s rohlíkem a čajem, ale bábovka či koláče od maminky by asi byly lepší. Dostaly jsme trochu času na napsání dopisů domů. Psaly jsme si hlavně o balíčky a taky si postěžovaly na podmínky vězení.
A pak jsme šli vycházkou pochodovým krokem prý do práce do kamenolomu. A toho se muselo využít a v nestřeženém okamžiku jsme se opět pokusily o útěk. Měly jsme na to málo času, ale podařilo se utéci všem. Co teď, když nic nemáme a honí nás banda dozorců?
Naštěstí máme ve městě spojku, která nám pomůže se dostat za hranice. Nejdřív jsme ale musely pořídit trochu jídla na cestu. V kapse jsme měli jen 50 Kč a měly jsme za úkol za to koupit co nejvíce věcí. Jedna skupinka pořídila deset věcí a druhá jedenáct, což byl docela úspěšný nákup za tak málo peněz.
Když jsme konečně dostaly zprávu kde jsou naše lístky ke svobodě, musely jsme se ještě poprat s morseovkou. Bez nápovědy a tužky to bylo trochu složitější, ale nějaký ten rok už chodíme do skauta a tak jsme si poradily. Tužku jsme nahradily kouskem oranžové cihly a morseovku jsme společnými silami a trochou logiky daly taky dohromady. Lístky ke svobodě byly ukryty u kapličky na Havlíčkově náměstí
Další spaní v klubovně bylo za námi a my máme co pěkného vyprávět rodičům, kteří se usmívali nad našimi dopisy, které jim k našemu překvapení opravdu byly doručeny. Už teď se těšíme, co bude příští rok.
Text: Hanka
FOTOGALERIE
««« Předchozí text: Lví puťák z Regensburgu do Březína
Následující text: Po stopách (Černošice - Dobřichovice) »»»
Na úvodní stránku