Tábor 2019 - FOTKY

FOTOGALERIE

Star Wars

Předem se omlouvám za překlepi a pravopysné chibi. Pokud najdete slovo, které se textu vůbec netýká, je to automatický návrh a oprava od googlu. Věřte např., že jsme neměli polévku pódiovou, ale pórkovou atd… Budu rád za upozornění a text opravím…

ODJEZD Z TÁBORA :Oproti minulým letům jsme bohužel nuceni přesunout příjezd rodičů až na sobotu ráno, v cca 8h. Děkujeme za pochopení.

Příjezd těch, co pojedou autobusem, cca v 14:00h ke klubovně. Zavazadla až po ukončení bourání na tábořišti!!! Přesnější info Alfi a Bambas podle situace na tábořišti a průběhu bourání. Děkujeme Všem, co nám s bouráním pomůžou. Kdo zažil, ví o co se jedná a že to sami nezvládneme. To bychom s dětmi určitě přijeli až večer Díky moc … 

UPRAVENO 12.7. 14:35h
...............................­.....................

12.7. – pátek
Ráno nás budí lehký deštík, teplota příjemná. Po nástupu lehce bouráme usušené hangáry a pomalu balíme. Družinky se fotily a měly svůj program. Každý dělá něco jiného a tak je obtížné o tom podat nějaké svědectví. Navíc dopoledne jezdím po nákupech, pro vodu a rozvážím dárkové balíčky po úřadech a institucích. V potravinách a poště přeji každoročně krásné vánoce a hezký nový rok. Ostatní zákazníci pouze nevěřícně hledí, ale když mi prodavačka popřeje krásné velikonoce, tak si asi myslí, že jsme se oba zbláznili. Paní na poště mi přeje k vánocům sama. Trochu mě tím překvapuje Je to takový náš každoroční rituál při posledním nákupu.
Po obědě proběhne celotáborové focení, bitva o vlajky v lese, to je totiž velmi oblíbená disciplína. Dále budeme vyhlašovat táborovku a nakonec proběhne slavnostní hostina. Uzená kýta je již připravena v táborové lednici. Již jen trochu hezkého počasí a rozdělat oheň. Teď je 14:15 a svítí slunko, uvidíme jak dlouho. Výhled počasí není dobrý a tak jsem zvědavý, co nás zítra při balení čeká. Doporučuji pro jistotu pohorky a holínky. Bunda do deště se bude patrně hodit také. Ti co nepojedou s rodiči, přijedou standardně ke klubovně kolem 14h, ale budou muset počkat na zavazadla až po příjezdu z bourání. Lépe to bohužel zařídit nejde. Nejsem si jistý, jestli k dnešnímu dni ještě něco napíšu, ale včerejšek doplním určitě. Teď bohužel musím jít střílet z airsoftky, daří se mi postupovat pavoukem dále 

11.7. – čtvrtek Po teplé noci, cca 11°C nás budí 4 kapky, co ráno spadly z nebe. Naštěstí holínky nebyly potřeba a tak si je zase všichni mohou po snídani sundat Po nástupu začíná závěrečná etapa CTH, Zničení hvězdy smrti. Během dopoledne sem tam spadne pár kapek, které nám naštěstí zatím život nijak nekomplikují. Připravujeme závěrečný oheň, který asi s ohledem na nepříznivou předpověď raději zapálíme dnes večer. Zítra si uděláme oheň také, případně zahrajeme na kytary v jídelně. Uvidíme…

10.7. – Středa Dnes se budím v 6:30h. Oči sotva otevřu, tělo sotva rozhýbu, ale žiju Máme službu a tak musím krájet ovoce na ovesnou kaši. Budíček je sice až v 7:30, ale trvá to dlouho. Nu což, v polospánku se dobelhám do kuchyně a jsem rád, že si neufiknu kus prstu. Do budíčku se dám dohromady, kafe pomohlo. K budíčku pouštíme úvodní melodii z filmu, ale v táboře se nic neděje. Pohyb žádný, naprosté ticho. Děti musíme obejít a vzbudit osobně. Na neděli jim neplánujte žádnou velkou aktivitu, budou spát celý den Na dotaz těch starších, jestli je hudba vzbudí, se dozvídám, že ano, ale že si myslí, že je to sen a spí dál. Způsob buzení chválí. Po snídani odjíždím na obligátní doplnění potravy. Není to lehké, místní obchody nejsou zařízené na stočlené davy a tak koupit něco, co není objednané, je nadlidský úkol. Během dopoledne probíhá program po družinách. Někdo dodělává pec a chystá se upéci zakoupenou pizzu, někdo hraje hry, jiní plní odborky a někdo maká v kuchyni. Protože jsou dnes k obědu karboše s kaší a já přijíždím pozdě z nákupu, oběd se trochu opozdí. Vysíláme děti na bitvu o vlajky do lesa. Je to oblíbená hra, ale ne pro všechny. Malé světlušky se pohybují pod hranicí potivosti a hra je zdá se nebaví. Zato kluci jí berou vážně a nikomu nic nedarují.
Makáme s Alfim jako šrouby v kuchyni, služba je služba. Kuchařky jsou neúprosné a chyby neodpouští Smaží se karboše, šťouchá se kaše. Alfi odbíhá s M dělat dřevo na oheň. Náhle se objevuje bílé auto a Alfi na paní co přijela pokřikuje, že jede pozdě, že děti jsou v lese. Myslel si, že to je maminka jedné dívčiny, co dnes odjíždí domů. Paní nevěřícně hledí a netuší, o co jde. Je to také maminka, ale chlapce a ten u nás není. Je to paní z krajské hygieny a přijela na kontrolu. Na tu dálku jí nepoznal No, tak jsme si vyjasnili kdo je kdo a můžeme se věnovat kontrole. V kuchyni se i všichni již zpocení ze smažení ještě více opotí a usilovně přemýšlí, co v naší bezvadné kuchyni ještě bleskem vylepšit. Nic nás nenapadá a tak děláme jako by nic a doufáme, že si nás nevšimne… Všimla Kontrolujeme úplně vše. Kuchyni, stany, papíry, potvrzení, povolení, průkazy, léky, lednici, zdravotnici, kuchařku, toalety, umývárny, prostě všechno. Paní doktorku máme rádi a zdá se, že ona nás také. Dokonce se nebojí dát si čaj Ostatně jezdí každý rok, takže naše obliba je vzájemná. Ona nás udržuje v „kondici“ a my jí naháníme „kladné“ body. Zápis sice dlouhý, ale bez jediné výtky. O Vaše děti je alespoň z pohledu hygieny dobře postaráno
Po poledním klidu, který se kvůli zdržení se zásobováním a kontrolou protahuje do klidu odpoledního, hrajeme etapu CTH. Vysvobození princezny LEY. Darth Vader jí unáší do předem připraveného vesmírného plavidla, které představuje naše zásobovací vozidlo a ujíždí s ní směr rybník a les. Děti v bláhové naději, že jí snad doběhnou, se snaží sprintovat za námi. S lítostí v srdci, ale s těžkou nohou na plynovém pedálu je udržuji v dostatečném odstupu. Toyotu Hilux není vůbec snadné na louce porazit Dojíždíme do lesa za rybník s princeznou mávající z kufru a čekáme na zbytek těch, co svůj závod s vozidlem vzdali. Tady teprve začíná ta pravá hra. Skupinky musí osvobodit své zajaté velitele a nakonec i princeznu LEYU. Pravidla nebudu složitě vysvětlovat, ale šlo o hru inspirovanou hrou na ocásky. V lese to není vůbec lehké běhání. Samý strom, větve kameny. Jsem rád, že mám auto hned poblíž pro případný transport. Pár šrámů sice bylo, ale jsem rád, že jsme nemuseli uplatnit náš traumaplán. Tzn. třídit běžce podle typu zranění: kotníky, oči, škrábance, odřeniny. Nakonec pouze jeden kotník a škrábanců nespočet. Pohoda…
Po večerním nástupu odvážíme skautky a skauty k přechodovému rituálu k R&R Alapis. Je to takový obřadní rituál, kterému předchází noční výsadek do okolí. Jedem do Březína, kde zavazujeme oči a vezeme je na neznámé místo. Odtamtud jdou směr tábor, v jehož blízkém okolí rituál proběhne…
Je komické pozorovat Vaše (vlastně i moje) děti, jak po vystoupení z aut hledají vysílač Krašov, místní dominantu, která je vidět odevšad a nenacházejí jí. Mávají rukama na všechny strany a Krašov nikde. Nakonec se někdo otočí a pronese „A do háje..“ Stojí k němu totiž zády a jsou od něj asi 100m. Takhle blízko nikdy nebyli. Vysílač je 347,5 m vysoký a tvoří gnómon slunečních hodin, které kolem něj vznikly. To ovšem děti ve 22:30h asi moc neocení V době, kdy píšu tuto reportáž a již sotva udržím otevřené oči, tu ještě nejsou, ale již brzy budou. Musím rychle usnout, proto se s Vámi v tuto nekřesťanskou hodinu (01:00h) loučím a přeji teplou noc, krásné ráno a klidné pracovní dopoledne. Dobrou…

9.7. – ÚTERÝ Budíme se o hodinu déle a hned zjišťujeme, že lámeme letošní teplotní rekord. V noci bylo neuvěřitelných 3,5 °C !!!!!!! ANO, je to tak. 2 naše meteorologické stanice hlásí výskyt přízemních mrazíků. Zatím nesněží, to by nás už asi zabilo definitivně. Nejvíc prskají dospělé vedoucí, dětem je to patrně fuk
Po nástupu probíhá celý den CTH na planetě ENDOR. Opět trocha teorie:

• získat si na svou stranu Ewoky, vytvořit jim přístřešek a připravit něco dobrého k jídlu (domky by měli být na stromě s přístupovou cestou = příchozí rampa, žebřík)
• nástroje: sekera, pila, kladivo, 20 hřebíků, x metrů provázku, igelit / plachta, + bonus (provázek navíc, dalších 5 hřebíků a jiný stavební materiál) + pomoc Topola (Chewbacca, mohou získat při večerní etapě) + svačina (na místě svačit a při tom dál pracovat)
• měl by unést nejmenšího člena
• práce
• bodování: výška nad zemí (sehnat pásmo), nosnost, vizuál, voděodolnost

Děti celý den budují stavby a já tak mám čas na dvojitý nákup v Nečtinech. Kdo by čekal, že nám dojte tak banální, ale potřebná věc, kterou je toaletní papír. Rabuji regál mezi intimní hygienou a záchodovou chemií a vracím se podruhé do tábora. K obědu výborný guláš s knedlíkem. Moc Kačku a Iky chválím. Vaří výborně!!! Po obědě mám opět čas a tak dopisuji tyto moje výlevy a děláme účetnictví. Děti stále budují své stavby a jsou roztroušené po okolí. POHODA Víc takových etap, kde nemusím běhat, lovit, vraždit, ničit, ale mohu jen v klidu sedět… Zjišťuji, že je čím dál obtížnější si vzpomenout, co jsme dělali včera, natož minulý týden. Čas prostě nezadržitelně plyne a je tak plný všech možných vjemů, že nejde zaznamenat vše. Berte proto toto zpravodajství jako zpověď „senilního“ vedoucího, který v troškách volného času zaznamená to, na co si vzpomene. Samozřejmě v dnešní online době jsou to takové útržky z táborového života… Domácí pohodička bez dětí se Vám krátí, ale ještě tu chvíli budeme, tak užívejte. Večer patrně proběhne lítý boj o vlajky, abychom tento „statický“ den trochu rozhýbali. Dnes již nic dalšího nepřibude, neboť po vlajkách budu rád, že se dobelhám do stanu, takže dobrou noc. (píšu v 15:35h  )

8.7. – PONDĚLÍ
Budím se před budíčkem a na teploměru ve stanu máme 8°C. Na táborovém teploměru u chladničky je v paměti minimální noční teplota 4,6 °C. VENKU!!! Paráda, letošní rekord jsme o 0,2 °C nepřekonali. Přes den snad bude o něco tepleji. Teplotní výhled se sice mění, ale počasí se nám asi opravdu trochu zhoršuje.
Na dnešní den je naplánován celodenní výlet. Po nezbytném doplnění táborových zásob mažeme svačiny a vyrážíme. Každá družinka jinudy, ale všechny v podstatě na stejné místo. Cílem jsou Nečtiny-centrum. Navštěvujeme místní hypermarket, někdo zamíří i k vietnamským obchodníkům. Patrně pro něco málo exotické stravy. V coopu frčí cola, fanta, brambůrky, nanuky. Zahlédl jsem i 2 bábovky! Nakonec se ukázalo, že naši R&R 15+ budou mít asi nějakou párty. Pro důchodce zřejmě nebude
My lehce starší a zkušenější se nespokojujeme s táborovým balíčkem a vyrážíme na radnici. Nikoli na svatbu nebo pro potvrzení, ale do místní výborné hospůdky. Kačka s Iky vaří skvěle, ale změna je život.
Po lehkém obědě se přesouváme na místní víceúčelový fotbalový stadion, kde hrajeme tradiční bosý fotbálek, frisbie, bränball. Tamní občerstvení je otevřené a tak děti mohou doplnit cukry v podobě pití nebo zmrzliny. Místní pan správce byl z naší přítomnosti viditelně nesvůj, ale nakonec jsme se domluvili a všechny jeho pokyny dodržovali. Chápeme, že tráva v brankovišti roste pomalu, i to, že sítě jsou drahé. Snad se to obešlo bez poškození a dokonce jsme tamní areál uklidili do lepšího stavu, než byl před naším příchodem. Tímto děkujeme TJ Nečtiny za shovívavost. Zcela vážně uvažujeme na příští rok o pronájmu a odehrání táborových turnajů na travnatém hřišti první jakosti a volejbalu na umělce bez hlubokých děr. Uvidíme…
Po příchodu do tábora koupání, mytí, uklízení. Pojídání zakoupených potravin a konzumace přeslazených nápojů. Po večerce proběhne noční etapa, tak to jistě do té doby nějak stráví.
Po večerním nástupu opět hrajeme na kytary. Vypadá to, že se to dětem neomrzí. Je pravda, že některé písně nemám rád a některé již doslova nenávidím, ale co, děti to chtějí Po některých písních nemohu ráno skoro mluvit a hybnost mé pravé paže je po 8 sloce některých kusů značně snížena. (rehabilitační doktorka by jistě nebyla ráda ).
Kolem 23h přestáváme hrát a zpívat a jdeme plnit noční etapu CTH nyní na planetě HOTH. Táborový manuál říká o toto:

• noční hra
• Tým evakuuje svou stanici na vesmírnou loď, mají omezený čas, než se vojáci impéria dostanou k nim, cestou je chytá vojenský předvoj impéria
• Na louce přenést kartičky po jedné z místa A do místa B v omezeném čase
• Tým dostane seznam věcí s jejich bodovým hodnocením a čas, aby si ho celý prošli a vymysleli taktiku. Věci odnášejí z jídelny (Sklad) na místo určení v táboře (jeden vedoucí, ke kterému nosí své věci). Každý tým může mít max. 6 věcí, z jídelny je můžou nosit po jednom.
• S připravenými věcmi se týmy přesunou na start (za mostem na louce, kde dřív stálo týpko) a po odstartování budou muset doběhnout až k rybníku (?nebo kousek blíž?) přes vytyčené úseky (nejprve plazení, pak běh přes překážky a nakonec útěk před vedoucími).
• Bodování: čas běhu + přinesené věci
• okolo 1 hodiny trvání

A teď k praxi. Lokace stejná, odhad času na výbornou. Po odstartování se děti proplíží daným územím, potom se dostávají do 2 levelu, kde po nich vojáci impéria střílí papírovými koulemi. Zasažený se musí vrátit na začátek této sekce a postup opakovat. Škoda, že naše papírové koule nenechávají za sebou světelnou stopu, bylo by to doslova jako ve filmu a bitva by byla mnohem realističtější. Ve 3. levelu mají za úkol uhýbat vojákům impéria vyzbrojenými světelnými meči. (zde musím poděkovat kolegovi ze zaměstnání, který nám 3 meče vyrobil z průhledných vodovodních trubek a armatur, osadil led páskem a celé to napájí válcovitá power banka v rukojeti. Myslím, že by se tím mohl směle živit!!! Díky Tome!!!) Celý tento boj doprovází autentická hudba a zvuky z filmu a celou atmosféru to dokonale podtrhuje. Jdeme s dobou a tak bluetooth repráček odvádí skvělou práci. Budíček v rytmu filmové Star Wars hudby děti taky pěkně zaskočil Po tomto boji ještě probíhá scénka s únosem princezny LEY. Skvěle připravené divadelní představení za svitu loučí a ohňů v plechových kýblech uprostřed tábora je myslím nezapomenutelným zážitkem pro všechny, nejen pro děti… Večerka cca 23:45 a budíček tudíž posouváme na 8:30h, neboť někteří jedinci jsou již značně „použití“ 

7.7. – NEDĚLE
Dnešní den je zasvěcen olympijské myšlence a sportovnímu duchu. V táboře a bezprostředním okolí vznikají nová sportoviště a stadiony. Zápolíme v lukostřelbě, vzduchostřelbě, airsoftstřelbě, dále v silových disciplínách – šplhu na laně, shibech a pivolezu. V hodu ringokroužkem, třídění korálků, zandavání sirek jednou rukou a šťastných kostkách. Kolektivní sporty reprezentovaly fotbal a přehazka. Já si dávám první letošní výlet do Plzně na chirurgii. O tom raději psát nebudu, protože bych se opět slušně řečeno rozčílil. Připadal jsem si tam jak malý kluk. Pro Vás ostatní z toho bohužel opět vyjde nový papír, a to souhlas rodičů s doprovodem k lékařskému ošetření a následné ošetření dítěte. No, co dodat, paní doktorka při pohmožděném palci vyžaduje nekompromisně souhlas rodičů, že mohu jejich dceru odvézt k ošetření. (rodiče dávno informováni!!!) Za 20 let je první a to jsem byl i párkrát na ošetření s dětmi na lyžařském kurzu, ani kamarádi z ostatních táborů o tom neslyšeli. Chápu jí, ale toto mi přišlo trochu zbytečné… Mohu parafrázovat jedno přísloví „Dnes není, zítra bude…“. Letos to již nestihneme, ale polepšíme se a něco vymyslíme. Paní doktorku připravuji na to, že v táboře probíhá olympijský den a že je více než pravděpodobné, že se ještě uvidíme To se již smějeme všichni. Vzhledem k tomu, že toto info píši až v pondělí, je již jasné, že k dalšímu osobnímu kontaktu naštěstí nedošlo.
V odpoledních hodinách odchází část Rysů na prodloužený víkend s přespáním u Černého rybníka. Původně jsme měli jít všichni, celá družina, ale nakonec šli jen čtyři kluci a Alfi. Ostatní dali přednost fotbálku v Nečtinech a nákupu v Coopu. Večer hrajeme na kytary a zpíváme v jídelně. Táborem se linou písně známé, doslova provařené, ale paradoxně i novější kusy. Zpívá skoro celý tábor. Je těžké vystoupení ukončit a děti zahnat do spacáčků. V jídelně je nám pohromadě tak nějak tepleji. A při zpěvu Slavíků z Madridu se zahřeje snad každý. 

OMLOUVÁM SE ZA VÝPADEK VE ZPRAVODAJSTVÍ, NENÍ ČAS A VEČER SÍLA
Letos je tábor děsně plný a asi stárnu, chodím spát vždy „zítra“ a v noci již není síla psát…

4.7. – ČTVRTEK Dnes ráno jsme měli na našem teploměru, co měří teplotu a zaznamenává nejnižší/nejvyšší teplotu v chladícím vozíku 4,4°C. Nebylo to uvnitř, ale venku! Uvnitř bylo tepleji Snad jste dali dětem teplé vybavení.
Ráno jsem měl s Alfim a Rysáky službu. Nikdo mě ovšem nepřišel vzbudit, tak vstávám s budíčkem (jako každý den a odjíždím do civilizace pro potravu). Přicházím do kuchyně a vyčítavě se ptám, proč mě nikdo z hlídky nevzbudil. Vlastní budík jsem neřídil, když máme táborový Alfi mi hned odvětí, že v kuchyni ležel papír „NEBUDIT BAMBASE“. Ohrazuji se, že jsem rozhodně nic takového nepsal a odjíždím na nákup. Po návratu mi jde Alfi říci, že to během nástupu „vyšetřili“. Byl to Pája. Jeho družina měla noční hlídku a on se večer v kuchyni ptal, koho ráno mají vzbudit na přípravu snídaně. Alfi říká, že jeho, mě a naší družinu. Načež Áší tiše prohlašuje: „Bambase nebuďte!“, sama nechce totiž být vzbuzena ! Mám hodnou ženu, pěkně to zařídila. Nikdo ovšem netušil, že to Pája dotáhne až do konce Nic se vlastně nestalo, ale komické to bylo…
Dopoledne probíhají líté boje o vlajku v táboře a etapa CTH. Dnes závody kluzáků na planetě TATOOINE. Dopoledne probíhá výroba kluzáků z velkých kartonů, lepenky, tubolitu a provázků. Kluzák musí pojmout celou družinku.
Manuál na hru říká toto: všichni probíhají danou trať s překážkami a nástrahami (tuskenové po nich střílí, přelézají překážky atd.) (Nesmějí se rozdělit) (závod probíhá na louce a v lesíku, cílová rovinka v táboře) (dvouhlavý komentátor – dva lidi svázaní dohromady a navlečení do jednoho trička) Odpoledne – Získání náhradního dílu do vesmírné lodi; Oprava lodi a útěk z planety, okamžitě po dokončení závodu dostane tým šifru, která jej dovede k náhradnímu dílu. Výhoda pro vítěze závodu, kteří dostanou šifru dříve.

Píšu ze stanoviště z nedalekého Trhomného, které se netýká táborovky, ale Tří kapek rosy a Tří bílých tesáků. Světlušky a vlčata plní cestu, při které musí plnit různé úkoly a vrátit se do tábora. Cesta vede celou dobu po turistické značce. Jdou 2 skupinky…
Vlastní závody kluzáků proběhnou po odpolední svačině. Po poledním klidu hra Maršál a špion v lese… Obdoba staré a pro rodiče jistě známé deskové hry. V lese jsou děti rozdělené na 2 týmy a každý z hráčů má nějakou hodnost. (Maršál, Generál, Kapitán, Kadet, Kaprál, Střelec, Jezdec, Minér, Špión, Mina) V případě vzájemného konfliktu se porovnávají hodnosti a ten s nižší hodností se musí odebrat do oživovací oblasti, kde si vylosuje novou hodnost a opět vyráží do boje. Úkolem je ukořistit soupeřovu vlajku. Závody kluzáků – Závodům předcházela krátká scénka vedoucích v kostýmech, kteří se proletěli v maketě kluzáku. Posádky kluzáků se seřadily k hromadnému startu. Celé posádky musely být uvnitř létajícího stroje. Stroj tvořily papírové kartony, tubolit, lepenka, provázek. Kluzák se nesměl po cestě porouchat, ani rozpadnout. Pokud k takové kolizi došlo, posádka musela porouchaný stroj co nejdříve opravit a pokračovat v cestě. K tomuto účelu měly na palubě náhradní díly na opravu. Na trase byla spousta spousta překážek. Zúžený průlet, průlet přes lavičku, slalom, terénní vlna. V průběhu letu byly posádky atakovány Tuskeny a ti se je snažili sestřelit papírovými koulemi. V cíli dostaly posádky šifru s polohou náhradního dílu k rozbitému kluzáku.
Po večerním nástupu jsme udělali slavnostní sliby světlušek, vlčat, skautek i skautů. Kolem ohně se sešlo 26 slibujících. Jsem moc rád, že slibovala i naše dospělá vedoucí Martina. Pro celou jejich rodinu to byla slavnostní chvíle. Anička dělala světluškovský slib, Matyáš a Martina skautský. Asi to byla výjimečná chvíle, nebo celé jejich rodině „spadlo něco do oka“ Jsem rád, že se jim to líbilo…

3.7. – STŘEDA No, někdy jí snad dopíšu

2.7. – ÚTERÝ V noci k ránu lehounká přeháňka. Kapky na autě šly spočítat, takže nic velkého. Po snídani se hraje CTH na planetě KASHYYYK. Pralesní planeta, kde je složitý průchod, žijí tam Wooki. Trasa s různými překážkami, které musí tým překonat (každé stanoviště má svou legendičku).

1.7. – PONDĚLÍ Planeta GEONOSIS – Planeta, kde se vyrábějí droidi pro separatisty. V lesíku u rybníka byly rozmístěny „továrny“ s droidy. Děti měly za úkol navštěvovat továrny a v nich brát droidy. Tři speciální droidi se pohybovali po okolí a byli se speciálním bonusem. V praxi byly v lese umístěny papírky s droidy na různých místech a děti je musely hledat. Pracovníci továrny je museli pronásledovat a chytat. Po obědě (uzené maso, bramborový knedlík, špenát) jsme pokračovali v CTH.

Zahajovací oheň máme sice připravený, ale stále jsme ho nemohli zapálit. V sobotu nebyl připravený, v neděli bylo děsné vedro a dnes v pondělí je bohužel silný vítr. Vzhledem k tomu, že nechceme být v hlavní zpravodajské relaci na jedné nejmenované televizní stanici, v jejímž názvu je hvězda, jako borec na konec, co zapálil les, rozhodli jsme se jej opět odložit. Škoda.

Místo ohně hrajeme hru pro celý tábor s názvem bizoni. 10 velkých statných bizonů a bizonic se pase na louce. Bizoni jsou krotká zvířata, ale když se rozzuří, jsou nebezpeční. Lovci mají pouze 2 papírové koule a snaží se bizony střílet. Střelivo mohou sbírat ze země. Bizona musí zasáhnout 7× a ten tak, jak je, padá mrtvý na zem. Rozzuřený bizon může útočit na střelce a dotekem jej vyřadit. Mrtvý bizon na zemi patří tomu, kdo se ho první dotkne, nemusí to tedy být poslední střelec. Skupinka, které patří bizon, běží pro plachtu a musí si „svého“ bizona dopravit do „výkupu“. Sranda pro celý tábor Zejména pro bizony. Pokud jste mrtvý bizon, stále nejste v bezpečí. Pokud se skupince podaří dostat Vás na plachtu, teprve pro vás začíná ta pravá zábava. Skupinky, které Vás utáhnou postupně zrychlují, až se pomalu začnete bát, že trefíte třeba tyč od volejbalové sítě, nebo najdete na louce zapomenutý klacek. Potom by mohl být bizon skutečně mrtvý Každopádně po cestě přepočítáte všechny odhozené koule, drny, kameny a další bordel, co se na louce nachází. Pokud ležíte žebry k zemi, je to obzvlášť super pocit Naštěstí všichni přežili. Hra končí těsně před nástupem. Potom jen večerka a kupodivu noční klid 

30.6. – NEDĚLE V noci ze soboty na neděli jsme měli ve stanu 9°C. To se dalo V neděli ráno jsme museli trochu pracovat. Nedá se nic dělat, nikdo to za nás neudělá a tak jsme i neděli obětovali práci, stejně jako místní zemědělci. Konec konců, občas se také staráme o zvířátka
Připravili jsme dřevo do kuchyně, udělali táborové náměstíčko, připravili oheň, uklidili zásobák, samé prospěšné práce. Před polednem začala etapa celotáborové táborové hry (CTH). Děti se ocitly na planetě NABOO. Měly za úkol postavit vor pro jednoho svého člena. Některé kusy byly doslova kosmické. Většina plavidel byly ráda, že unesla sebe sama a na pasažéra již moc kapacity ani vztlaku nezbylo. Ale nepředbíhejme. Po výborném obědě (Iky a Katce se to jako vždy povedlo). Je to taková stálice v táborovém světě. Člověk se do kuchyně vždy rád vrací K obědu byly kuřecí nudličky s rýží.
Po úmorném poledním klidu jsme ještě trochu pracovali, ale jen rozvážně, neboť pohybovat se na hranici potivosti vlastně nešlo. Člověk se potil stále a všude, i když se vlastně vůbec nehýbal. Odpoledne jsme se přesunuli k našemu kosmickému rybníčku brčálníku. Musím tedy říci, že jsme v něm již nějaký ten rok nebyl a byla to veliká škoda. Stojí to za to. Je to něco mezi rašelinovými lázněmi, bahenní koupelí a starým sudem s dešťovou smradlavou vodou. Pecka. Závod vorů byl vlastně boj o neutopení pasažéra a polknutí co nejméně vody. Na to druhé jsme dohlíželi také a udělovali jsme trestné body (pozn. redakce: vodu nikdo nakonec nepil!) S tím prvním, myšleno dohlížením na plavce, jsme se zabývali opravdu intenzivně. Bylo nám jasné, že pokud se nám někdo ztratí, již nikdy ho v této vodě nenajdeme S vodou u moře to mělo společného jediné, obě vody tečou…
Posádky na vorech měly za úkol doplout k bojce uprostřed rybníka a do ní vložit svitek. Nakonec doplavaly všechny posádky a při večerním letmém přepočítaní jsme zjistili, že jsme komplet. Super! Z rybníka jsme šli všichni rovnou pod sprchu s mýdlem, takže kožní potíže vylučujeme
Po večeři (kuřecí vývar a rybičková pomazánka se zeleninou, samozřejmě ne dohromady) a lehkém oddechu vyrážíme do lesa na pokračování CTH (osvobození královny Amidaly). Hra inspirovaná bojem o vlajky s koulemi. Děti vs. vedoucí, s lehkými obměnami pravidel. Výsledek byl bohužel podle scénáře jasný. Vedoucí nesměli vyhrát. Škoda. To někteří z nás, vlastně jen Alfi, těžce nesli 

Během dne dochází k lehké obměně táborníků. Odjíždí Áší (ikdyž jsou prázdniny, ve škole chtějí výplaty, neuvěřitelné a přijíždí Evička Mrázková (držíme palce, ale po dni na táboře to vypadá s pohybem neuvěřitelně DOBŘE. Skoro byste nepoznali její hendikep!!! Evčo smekám!!! Večer přijíždí Brněnské TICHO a rodina Najvárkových.

Večer klasika, osobní volno, nástup, hygiena, večerka, první výstraha, druhá výstraha, třetí výstraha, konečně ticho. DOBROU NOC! (text bohužel vzniká až v pondělí u cisterny, účetnictví a zaměstnání mělo v noci bohužel přednost)

29.6. – SOBOTA Tak jsme tu Cesta probíhala poklidně a jak řekl Pája, pěší přesun z Březína se podobal pochodu vojenské roty. Autobusy jelo něco kole 70 lidí No, ale jsme v táboře. Větší děti mi připadají, jako by nikdy neodjely. Hned se zapojují do táborového ruchu. Všichni si zabydlují své příbytky, někdo hned začne hrát různé hry, dospělí začnou vybalovat jídlo, společné věci, no prostě každý dělá něco a myslím, že jsme za ta léta skvěle sehraná parta. Letos jsme se rozhodli po vzoru našich kamarádů z jiného tábora půjčit „chladící vozík“. Je to taková veliká lednička za auto. Děkujeme Jirkovi Šachovi!!! V tomto našem počtu již nám náš letitý sklípek nestačil a i dámy z hygieny nebyly jeho stavem zrovna dvakrát nadšené. No, jdeme s dobou, i když to nemá takové kouzlo. Na druhou stranu myši mají smůlu Když jsem u vozíku, tak Vám napíšu jednu vtipnou historku z kategorie „to nevymyslíš“. Dojíždím Sašu s lednicí kousek před táborem a připojuji se do našeho táborového vláčku. Projíždíme kamenitou cestou k táboru. Pohoda. Vozík si v klidu poskakuje, ale jedeme. Když se přiblížíme k táboru, domlouváme se, že mu pro jistotu odmontujeme podpěrné nohy. Ukázalo se to jako skvělý nápad. Jinak bychom do tábora ani nedojeli. Parkujeme, stále ještě pohoda. Nacházíme nějaké potraviny a chystáme se je dát do vozíku. „Sašo máš klíče?“ zní moje otázka. A Saša odpoví „vozík je odemčený“. Není Bereme za velikou páku, ale ta jde pohnout jen o kousek. Sašovi rázem dochází, co se stalo. Uvnitř plného vozíku je plastová bedna a ta zatarasila páku zevnitř. Už taková paráda to není Lomcujeme, nakláníme, nadáváme. Tedy samozřejmě slušně, máme s sebou děti! Uvnitř máme potraviny za cca 40tis. Nu což, ještě, že panty nejsou nanýtované, ale na poctivé šrouby s matkou. Sundaváme celé křídlo dveří a hurá jsme uvnitř Musíme si na to dát příště lepší pozor. Kolemjdoucí nevěřícně kroutí hlavou, ale my jim raději nic nevysvětlujeme. Plní se mi cisterna, musím končit. Mějte se bez dětí krásně, zkusím ještě něco napsat jindy. Všichni ok, slzy zatím v nedohlednu…

««« Předchozí text: Rysové na krajském kole Svojsíkova závodu - očima účastníka
Následující text: Tour de Kačák - očima závodníka »»»
Na úvodní stránku

5