Noc s Andersenem 2010
Mateřské centrum Rudňáček spolu s Městskou knihovnou Rudná nás požádali, abychom pomohli s realizací první „Noci s Andersenem“ v Rudné. Jedná se o celorepublikový projekt, v rámci jehož tráví děti večer plný her a následnou noc v knihovně. A protože se nám tento nápad líbil, přislíbili jsme svou pomoc.
Rudenská knihovna sice nemá takové prostory, aby mohla poskytnout azyl třiceti dětem, ale naštěstí je tu nově otevřený spolkový dům, kde se mohla celá akce uskutečnit. Vše vypuklo 26. března, úderem šesté hodiny večerní. Anti, Hanka a Sára už na děti čekaly.
Jak probíhala úvodní hodina netuším, když jsem se však před sedmou blížila ke spolkovému domu, již z dálky jsem slyšela něco, co připomínalo řev raněného Tyranosaura Rexe. V tu chvíli mi trochu ztuhl úsměv ve tváři. Naštěstí se ukázalo, že děti nikdo nevraždí, že to jen ony vřeští nadšením.
Koneckonců, měly k tomu pořádný důvod – celý spolkový dům patřil jen jim. A zmocnily se ho dokonale – byly totiž úplně všude. Když jsme hráli na chovávanou, některé z nich se dokonce dokázaly vtěsnat i do poličky ve skříni (rozměry cca metr krát třicet centimetrů hloubka, dvacet výška), při hře na sardinku se naopak téměř všechny vešly do šatny, kde, za normálních okolností, je místo tak pro pět lidí.
Poté, co jsme je naučily skládat vlaštovku, mohl vypuknout závod v jejich házení do dálky, který vystřídala obrovská námořní bitva papírových parníků. A nemohly chybět ani hry „Na navádění letadel v mlze“, „Pepíčku pípni“ nebo „Na mravence“.
Měly jsme připravené i čínské lampiony štěstí, na které děti namalovaly své sny a přání. Bohužel, za okny se rozpoutala bouřka, tu vystřídal silný vítr, a tak jsme musely krásně vybarvené lampiony schovat a dětem slíbit, že jen co se počasí umoudří, vypustíme je za ně.
Pokud snad náhodou některé z dětí nemělo chuť hrát hry s ostatními, byl jim k dispozici počítač, kde mohly chatovat s ostatními účastníky „Noci s Andersenem“ z jiných měst. A navíc, každou hodinu byla zveřejněna jedna soutěžní otázka. Kdo během večera zodpověděl správně na všechny z nich, měl šanci vyhrát pěknou cenu.
Protože při hraní her dosti vyhládne, připravily dětem paní z Rudňáčku a knihovny chutné svačiny. Nejrychleji se samozřejmě zaprášilo po sušenkách, ale jen co došly, nastal útok na chleby se sýrem a namazané rohlíky. Ovšem, díky tomu, že mezi dětmi bylo i několik zdatných klavíristů a v jídelně stál klavír, staly se tyto svačiny kulinářským zážitkem, který byste čekali spíše v některé z vyhlášených kaváren.
Krátce před půlnocí však hraní her zmohlo i ty největší vytrvalce. Z herny se během chvilky stala noclehárna plná karimatek, spacáků, plyšových hraček a dětí v pyžamu.
My za skauty jsme se rozloučily a předaly štafetu dvěma slečnám, které přišly dětem přečíst pohádku a pohlídat je až do rána.
Věříme, že si děti „Noc s Andersenem“ užily a že se příští rok sejdeme zase.
««« Předchozí text: Mise Nato
Následující text: Jarní výprava Lišek »»»
Na úvodní stránku
