Hraj si každý den...
Tak znělo motto a hlavní myšlenka akce PraHra, na kterou jsme
se v neděli 20.9. vydaly. Jak jsme k ní přišly? Řekla nám o ní (jako
o dalších super akcích) jedna z vedoucích, Anti. A i když se může
zdát, že se jedná o něco pouze pro děti, samy jsme se přesvědčily, že
to tak není.
Poté, co jsme se dohodly, že na akci vyrazíme, zaregistrovaly jsme náš tým na webových stránkách. Chvílemi to vypadalo, že se do Prahy nevydáme, ale nakonec jsme se v půl deváté ráno sešly u autobusu směr Zličín. Odtud jsme pokračovaly na Anděl a pak tramvají na Újezd a pěšky k Muzeu Kampa, kam nás dovedly souřadnice zaslané v emailu od organizátorů. Sraz byl v 10:00, tak jsme ještě využily chvíle času a prošly se parkem, daly si svačinu, povídaly si a přitom si vychutnávaly pohled na žluté tučňáky a přehlídku starých tramvají na druhém nábřeží. Čas se krátil a my se vydaly vstříc ke stromu s nápisem Play everyday, kde jsme se seznámily s pořadatelkami a dostaly první papír s informacemi. Dozvěděly jsme se, že se nacházíme v říši víl a elfů a že na dnešní trase budeme luštit šifry a poté plnit úkoly. Zároveň jsme si měly vyměnit mobily a úplně vypnout od okolního světa a soustředit se pouze na přítomnost. Po vyluštění místa prvního úkolu jsme se vrátily na „centrálu“ (Kampa) a šly najít úkol. Po jeho splnění jsme se měly vrátit opět na „centrálu“, kde jsme vždy získaly další šifry, úkoly a pokyny. Celkem bylo úkolů a šifer šest a plnily se na různých místech (Kampa, Střelecký ostrov, Lennonova zeď, Karlův most..). Cílem bylo mimo jiné stmelování kolektivu, nacházení radosti i v maličkostech a povinnostech a dělání netradičních věcí, které člověka vyvedou ze stereotypu. Jako tým jsme si tak povídaly o dětství, tvořily mandalu nebo si třeba říkaly komplimenty. Navíc jsme měly možnost si např. popovídat s různými kolemjdoucími, zahrát si na honěnou na Karlově mostě, udělat někomu radost podzimní kyticí nebo si zazpívat a zatancovat u Lennonovy zdi. Po asi dvou hodinách chození po Praze jsme měly splněno a za odměnu jsme ještě kromě dalších věcí dostaly úžasný dort. Nakonec jsme se rozloučily s pohádkovou říší a pěšky se vracely na Anděl, kde jsme se ještě potkaly s naší druhou vedoucí Alčou, které jsme přinesly kousek dortu a cestou domů jí vyprávěly o nových zážitcích. Bylo to krásně strávené dopoledne, které jsme si všechny užily a odcházely jsme s ponaučením, že hrát si někdy nemusí jenom děti.
Judith
««« Předchozí text: Tábor 2015 - FOTKY
Následující text: 17. Balvanův běh - NOVÉ FOTO+KUPÓN NA SLEVU »»»
Na úvodní stránku
